Cesta do La Rochelle 2018

První společná cesta zástupců spolku a jejich přátel 

po stopách hrdinného obránce Brna a za poznáváním Akvitánie

29.6. pátek  -  přílet a přejezd TGV Paris - La Rochelle, ubytování 

30.6. sobota 

Přátelé se vydali lodí na ostrov OSTROV AIX  známý coby oáza klidu s rozsáhlými plážemi, bez aut, bez bankomatů. Ostrov ve tvaru "croissantu" má 3 km na délku a na šířku asi 600 m a dá se tak obejít zhruba za 3 hodiny, což naši přátelé podnikli. Nejvýznamnějším objektem je Napoleonské muzeum, připomínající čtyřdenní pobyt císaře Napoleona před jeho internací na sv. Helenu v červenci 1815.

Zástupci spolku se věnovali organizačním aj. záležitostem  v La Rochelle a neopomněli se zajít podívat na stavbu spojovacího mostu tzv. PASSERELLE, jenž ponese jméno po JLRDS. Byl podvečer, místo bylo opuštěné, tak si to užívali a radost byla vskutku nezměrná..! viz foto

1.7. neděle

Přejeli jsme  3 km mostem na OSTROV RÉ, ostrov květin, rybářů, bílých domků a zelených okenic.  Z důvodu výluky v dopravě jsme navštívili  pouze kostel  v obci ARS EN RÉ, pod jehož farní distrikt spadala  rodová línie rodiny Souches. Celý ostrov má 12 obcí a Ars se honosí označením "nejkrásnější vesnice Francie"/ les plus beaux villages de France" , škoda, že jsme tam nemohli pobýt déle, ani na fotečku to nebylo, museli jsme dál.. 

Rozhodně jsme nesměli vynechat nejmenší obci ostrova, LOIX, která je údajně nejmalebnějším místem ostrova. Není tak turisticky navštěvovaná, je tu klid a zákoutí jsou vskutku malebná...

Všichni, kdo míří na ostrov navštěvují především SAINT MARTIN DE RÉ, historické hlavní město ostrova s pevností UNESCO od slavného stavitele Ludvíka XIV., Vaubana, jehož stavby se nacházejí po celé Francii. Centrum obce tvoří malebný přístav se spoustou obchůdku, míst k posezení a křivolaké pestré uličky, které si nás svým šarmem podmanily...Výhled z místního kostela podtrhl romantickou atmosféru městečka..

Obec La Flotte, též jednu z nejkrásnějších ve Francii,  jsme bohužel už nestihli. Místní bus zcela přeplněný  kolem nás projel a...ani nezastavil...Museli jsme čekat další hodinu a už bychom se nestihli včas vrátit do La Rochelle.  Závan předků Raduit de Souches, který jsme v místním kostele před dvěma lety tak silně cítili, jsme si tak museli nechal ujít.. Zato jsme se na závěr dne společně vyfotili před jeho rodným domem :-) viz další den.

2.7 pondělí

Tento den jsme věnovali prohlídce rodného města hrdinného obránce Brna a bývalé bašty hugenotů, LA ROCHELLE.  Dopoledne se strhla nevídaná průtrž mračen a návštěva místního mořského akvária se tak přímo nabízela. Ulicemi města se valily proudy vody až několik cm vysoké, tak jsme zuli boty a.. 

Vedení spolku se ten den věnovalo schůzkám s místními zástupci města. Nejdříve si vyměnili informace na místním INFORMAČNÍM CENTRU s paní Sabine DAVESNE , Responsable Accueil Office de Tourisme,, kdy jsme si kromě výměny materiálů nastínili možnosti spolupráce v rámci tématu JLRDS.  Mj. bylo to poprvé, kdy tato instituce oficiálně projevila zájem o osobnost JLRDS od doby, co do La Rochelle jezdíme. 

Poté následovalo přátelské setkání na RADNiCI  města s p. Fredericem CHEKROUNEM, Relations publiques - Jumelages - Anciens Combattants,  Jedním z bodů byla organizace  nacházející inaugurace mostu JLRDS. 

Již tradičně jsme nevynechali setkání s POSLANCEM Národního shromáždění, p. Olivier FALORNIM za departmán Charente-Maritime.  Zástupci spolku mu přišli hlavně poděkovat, že po jejich druhé návštěvě v červenci 2016, neotálel s návrhem na radnici města La Rochelle, aby jedno z veřejných prostranství města neslo jméno po Raduit de Souches. 

Odpoledne všichni účastníci navštívili PROTESTANTSKÉ MUZEUM La Rochelle, kde nás provedl znalý průvodce., p. Michel Bouc. Prohlídka byla velmi poutavá a všichni měli spoustu otázek.  Nejvíce nás potěšilo zřízení VITRÍNY u vchodu do muzea věnované Raduit de Souches !! Pan Phlippe Marty, jenž v srpnu loňského roku měl na Špilberku přednášku o jeho mládí, dodržel slovo!

Večer před odjezdem proběhlo ještě společné přátelské setkání s účastníky delegace, která navštívila Brno v rámci oslav Dne Brna v srpnu 2015 - historikem a spisovatelem Jean-Louis Mahé z Mediatéky La Rochelle, nyní v důchodu a členy Académie des belles-lettres, sciences et arts de La Rochelle, manžely Quéro a přišla nás pozdravit i místopředsedkyně pí Colette Chaigneau, jenž francouzskou delegaci v Brně před 3 lety vedla.  Předseda Akademie p. Pascal EVEN přišel  se svou paní a probírali jsme možnosti vzájemné spolupráce mezi Brnem a La Rochelle.

Dále jsme se setkali s místopředsedkyní Association franco-allemande de la Rochelle /Francouzsko-něměckého spolku/  pí Françoise Aubret-Ehnert včetně jejího předsedy p. Géradem Brousseau. Velmi příjemný večer..

3.7. úterý

Jsme upustili La Rochelle a vydali se směrem na jih. Naše první zastávka byla rejda starého přístavu ROCHEFORT při ústí řeky Charente, odkud vyplouvali ve středověku korzáří a kde kotví největší dřevěná replika plachetnice ve Francii v původní velikosti zvaná HERMIÓNA.  Návštěvu této krasavice jsme si nemohli nechat ujít a představovali si, jak na  konci 18. století  vyplula s markýzem La Faeyettem  pomoci Georgi Washingtonovi v boji proti Angličanům za nezávislost. Na širé moře vyplouvá Hermióna i dnes, ale je potřeba si pro velký zájem zarezerovat plavbu předem.

Poté jsme sjeli cca 60 km k atlantickému pobřeží s krásnými vyhlídkami na oceán a zelenající se vinice, kterých směrem k jihu začínalo přibývat. Druhé zastavení nás čekalo v jedné z Nejkrásnějších vesnic Francie, TALMONT sur Gironde, malinkatou obcí asi s 80 obyvateli na skalnatém výběžku s výhledem na ústí departmánu Gironde. Velmi  malebnému místu, opravdu nepřeháníme !, dominuje románský kostel z 11.stol. sv. Radegondy ležící na svatojakubské cestě. Všude kolem slézová růže, malebné domečky s galeriemi umění, romantické výhledy na oceán, osobitá atmosféra středověkého kostela a malebná zákoutí na posezení. My jsme tam přijeli za denního světla, ale k večeru mívá obzvláště  mystickou atmosféru. Kostel se využívá pro koncerty či svatby. Genius loci místa je nepopiratelný..

Třetí zastávka nás čekala v obci BLAYE s velmi rozsáhlou a monumentální Vaubanovou pevností Unesco, která tvoří s dalšími dvěma pevnostmi tzv. Vaubanův triptych, ve Francii zcela jedinečný. Prošli jsme se volně přístupnou pevností a zvlažili hrdlo v místní resto ve dvoře uvniř areálu.

Podél pobřeží osázeného vinicemi se nachází množství místních zámeckých vináren tzv. chateaux. Dojeli jsme až k soutoku Garonne a Dordogne a stavili se na ochutnávku vína do Chateaux Tayac, který se  může chlubit krásnou terasou obehnanou balustrádou s jedinečným výhledem přesně nad soutokem obou řek. Majitelka, starší dáma, byla velmi vstřícná a ochotně nás seznámila s dlouholetou tradicí výroby vína v oblasti, s historií místní zámecké usedlosti i s místními vinařskými zvyky. Společně jsme si pak zazpívali známou pijáckou píseň o víně.  Zato nám majitelka odhalila tajemství další místnosti, kde je skladováno víno. Skrýval se tam bohémský nápis přirovnávající slast z pití vína k slastem milostným:).

Navečer jsme se posunuli do bývalého mlýna v obci Espiet asi 30 km východně od Bordeaux,  kde jsme měli strávit noc. Romantické klidné místo téměř v lese, bazén, milí domácí, skvěle a ve velkém jsme hodovali jen....jen nás čekalo menší překvapení. Majitel byl zaníceným ochráncem a chovatelem divokých zvířat. Strávili jsem tak noc s tygry, gepardy, opičáky, papoušky, vydrami...Zvířata před půlnocí nakonec ztichla, tak jsme si i mohli vyspat. Jednu vadu na kráse to ale přece jen mělo, bylo to tam chvílemi patřičně cítit...No, každá legrace tzv. něco stoji. C´est la vie !  Ale zážitek to byl vskutku nezapomenutelný-:).

4.7. středa 

Hned po snídali jsme se vydali se vyhlášeného vinařského městečka SAINT-EMILLION obehnaného zelenými vinicemi s množstvím příjemných posezení a vinných degustací doslova na každém rohu. Malebná obec UNESCO se historickými památkami jen hemží, dělí se na horní a dolní část a výhledy na městečko a okolní vinice jsou vskutku ukázkové.  Dá se zajít na vyhlídku do 68 metrů vysoké zvonice  monolitického kostela vytesaného do vápencového útesu nebo tzv.  románskou Královskou věž. Při procházce narážíte na zbytky hradeb, městských bran, bývalé kláštery a stoupáte nahoru dolů po křivolakých kamenných uličkách mezi horním a dolním městem. Vinné stezky kolem se dají procházet pěšky, na kole či je možné si objednat panoramatickou jízdu, koňskou drožku, vláček aj. My už jsme se museli posouvat dál, tak třeba někdy příště.).

Odpoledne jsme se přesunuli k největší duně v Evropě u obce -Dune du Pilat (cca 111 m) v Biskajském zálivu. Pohyb po této duně je rozhodně jiný než např. po sněhu, nohy se zvláštně boří a když slunce praží, tak písek pořádně pálí. Bylo to nezapomenutelné dobrodružství, protože jsme to stihli jen tak tak, nebe už se zatahovalo.. Jakmile jsme sestoupili dolů, strhl se velmi prudký liják, který trval až do večera. Koupání pod dunou v oceánu tedy nevyšlo. Zato jsme byli plni písku, který na nás silný oceánský vítr vál a tak jsme se těšili na sprchu v domácím luxusním prostředí, které na nás v Bordeaux čekalo.

5.7. čtvrtek

Vydali jsme se na prohlídku hlavního města nově vzniklého velkého regionu, Nová Akvitánie, BORDEAUX, jehož historická část je na seznamu památek UNESCO (kostely, středověké brány, paláce aj.). Dominantou města je románsko-gotická katedrála St. André jakožto sídlo arcibiskupství s přiléhající 66 metrů vysokou zvonicí, kam se dá zajít na vyhlídku. Katedrálu navštívily významné osobnosti např. František I, kardinál Mazarrin, císař Napoleon a konala se zde např. svatba Ludvíka XIII a Anny Rakouské v roce 1615. Ze současných osobností ji navštívila v roce 1995 královna Alžběta II. To vše jsme se mohli dočíst v katedrále, kde jsou obrázky či fota osobností vystavené. Za návštěvu stál výstup na jednu z nejvyšších věží Francie, na 114 metrů vysokou věž baziliky sv. Michala s kryptou opodál ve čtvrti St. Michel. Dříve baziliku obklopoval hřbitov, který byl při stavbě náměstí v 18. století zrušen a ostatky vystavěny veřejnosti až do konce 70. let minulého století a dodnes jsou některé z nich k vidění. Líbil se nám i pomník girondínů ve formě fontány blízko městského parku. Za vidění stojí tzv. vodní zrcadlo u nábřeží, kde můžete posedět, osvěžit si nohy či se jen tak koukat na nábřeží a vychutnávat atmosféru. Krom moderní asanované části má i stará malebná zákoutí s pěknými posezeními, kde to žije!  Bordeaux se dá se přirovnat k Brnu, počtem obyvatel je menší, zato historické centrum je větší, ale styl budov a ulic je mnohdy podobný. Někteří se zašli podívat na osobitou budovu moderního muzea vína na severu města, jehož neobvyklá zlatavě skleněná budova je viditelná už zdálky a evokuje vinný list či točící se víno ve sklenici. Bordeaux má rozhodně co nabídnout !

Večer před odletem jsme pozvali zástupce Česko-francouzské asociace z Akvitánie se sídlem v Bordeaux a česko-francouzsko-anglicky jsme povykládali a přitom ochutnávali místní kvalitní dobré víno.. Skvělé zakončení, n´est-ce pas?:)

6.7. pátek ráno jsme se přímým letem z Bordeaux-Praha dostali zpět do České republiky.

Nejednalo se o klasický zájezd, ale o společnou objevnou cestu členů spolku a jejich příznivců po stopách Raduit de Souches a jeho kraje. Účel cesty byl rozhodně naplněn,  poznali jsme nové, pokochali se místními památkami a krajinou. Ochutnali jsme místní kuchyni, porozprávěli s domorodci a hlavně opět utužili vztahy s místními představiteli na téma Raduit de Souches !