Proč se o něj zajímat?
Uhájení Brna je nejvýznamnější kapitolou brněnských
dějin, která je každoročně připomínána oslavami DNE BRNA o víkendu kolem 15.
srpna, jejichž vyvrcholením je sobotní rekonstrukce bitvy. S Brnem jsou spjaty další významné osobnosti, ostatně tak jako s La Rochelle,
nicméně již sám název oslav "Den Brna" vypovídá mnohé o významu této události. Vojenské manévry, slavnostní mše a další
vzpomínkové akce napříč historií se ostatně konaly již od počátku a to i za
přítomnosti císařů.
V polovině 17. století se před branami Brna událo něco, co nemělo do té doby obdoby nejen svým významem vojenským a politickým, ale i morálním. Ubránění města proti téměř dvacetinásobné přesile skoncovalo s pověstí o neporazitelnosti, vrchního velitele švédských vojsk Lennarta Torstensona a zabránilo útokům na Vídeň, hlavní město mocnářství. Výsledek dokonce urychlil závěrečná mírová jednání ve Vestfálsku a ovlivnil ve prospěch habsburské monarchie.
Ale hlavně spojení lidských sil v obléhaném městě bez ohledu na sociální postavení, věk či národnost v boji za jeden cíl proti uzurpátorovi, obrovská statečnost a odhodlanost našich předků a víra ve vítězství dobra nepřestávají fascinovat a jsou inspirativní dodnes. Ve své době byl obyvateli Brna označován za "největšího Brňana" - cizinec, původně protestant, který se tak mocně zapsal do srdcí tehdejších lidí. Mj. jeho přání být pochován v Brně v kostele s. Jakuba též vypovídá o jeho vztahu k městu Brnu.
Dnes bohužel jen malá část veřejnosti ví, že hlavní velitel obrany pocházel z La Rochelle a ještě menší zná jeho jméno. V celonárodním měřítku je prakticky neznámý tak jako v rodné La Rochelle, kterou opustil ve dvaceti letech. Přitom si pro své hrdinské činy zaslouží být citován spolu se jmény svých známějších současníků jako je mimo L. Torstensena např. Albrecht z Valdštejna, Gustav Adolf, Velký Condé či Turenne. Jeho život pokud jde o náplň, zvraty, aktivitu, přínos pro dobu či krajinu ochucený silnou dávkou dobrodružství a romantiky si nezadá se životem Dumasových mušketýrů.
Raduit de Souches, způsobem, jak prožil svůj život napříč Evropou, by mohl být považován za předchůdce "moderního Evropana" 17. století. Narozen ve francouzské La Rochelle, ve vojenských švédských a pak císařských službách, brázdí život napříč Evropou, s Belgie dováží sošku Panny Marie de Foy a zakládá poutní místo na jižní Moravě, kde se usazuje. Pohřben v moravské metropoli, jehož potomci dodnes žijí kdesi v jižní Itálii...
Dnešní doba, zejména Evropa, se snaží spojovat a hledá nové ideály. Tady je dle našeho názoru historie učitelkou života. Současnost zmítaná násilím byť moderními prostředky, by zde mohla mohla čerpat..spojme síly ve jménu pravdy v boji proti zlu a nechme se vést a posílit hrdinstvím našich předků...